Tesco instantní ovesná vločková kaše - přírodní je neuvěřitelně sladká. Tak sladká, že cítíte cukr, jak pálí na patře a jícnu. Neznáte? Pak máte asi lepší odolnost na cukr nebo jste ještě neměli Tesco instantní ovesnou vločkovou kaši přírodní.
No sníst se to musí, co s ní jinak? Záhy jsem tey vyrazil z ostrova na pevninu, do Skaerbaeku (čti: šérbek) pro USB klávesnici k pokaženénu netbooku. Cesta proběhla hladce, byť je to clých 10 km, a už jsem hovořil s usměvavým, a hlavně anglicky mluvícím prodavačem. Vyloženě skandinávský typ - zářivě bond vlasy, robustní, zjevný viking pivopijce. Klávesnici měl, za 143 korun. Nejdřív jsme ji ji ale vyzkoušeli a to bylo dobře! Netbook ji nedokázal poznat... Zkusili jsme jiné díry, zkusili jsme restart - počítač byl stále nedostupný. Mrknul jsem stranou na vystavené notebooky - nejlevnější za cca 4500 korun, to je při kurzu cca 3,30 našich za jednu jejich bezmála 15000 v českých. Ufff.
Prodavač se omlouval, že nemohl pomoci, já mu děkoval za jeho snahu. Šel jsem na parkoviště a snařil se přivést přístroj k rozumu. Opatrně jsem s ním tloukl o zem - to nepomohlo. Odšrouboval jsem všechny šroubečky a snažil se jej otevřít a i když jsem vypáčil několik západek, kryt stále držel jako přibytý... No nic. Bez počítače nenahraju do navigace žádné kešky a roaming také stále nefngoval, nemůžu lovit ani s mobilem. To jsem sem skoro ani nemusel jezdit. Blbá nálady se stávala ještě blbější... :(
Musím koupit další počítač, nic jiného se nedalo dělat. V Dánsku asi ne, jednak je tahle oblast hotová p...l světa, samá malá městečka, kde asi lacinou stroj neseženu, a i kdyby, druhak, nejspíš by na mne mluvil dánsky. Tak tedy zpátky do Flensburku, je to jen asi 70 km a včera jsem viděl hned na kraji města (v neděli zavčený) MediaMarkt.
O hodinu později jsem byl v oddělení počítačů MediaMarkt ve Flensburku. "Hello, do you speak English? I need the cheapest computer with Windows." Byl to Asus EEE s 10" displejem, 320 GB diskem a Windows 7 Starter ("Sorry, German only, you canť add other languages to Starter edition."... "Hm, I can survive it.") za 259 €. Tj. za nějakých 6700 v českých. Hmm, to se nám výlet do Dánska pěkně prodražuje. "May I pay with car?" "Oh no, sorry, only cashe." Tož rychle najít nejbližší bankomat - byl 3 m za mnou, jen otočený na druhou stranu - vybrat 200 € (německé bankomaty samy tuší, že budete potřebovat i menší bankovky, takž ni nedal jen 50€, ale i pěk 10€), zaplatit a přístroj je můj.
Šup na lavičku v nákupní galerii, flašku do díry a kopírujeme GSAK i s daty. V baterii je energie asi na hodinu to bude bohatě stačit. Ale ouha! "DLL has not been registered." Ten GSAK prostě z flashky nepojede - je potřeba jej nainstalovat. A nternet tu není... Mekáče v Německu internet nemají, takže kde je Burger King. OSM mapa v navigaci naštěstí tyto informace má a tak svištím do jiného nákupního centra. Ani se nedívám, jestli je tam elektroobchod - co kdyby tam měli počítače levnější, že.
Kupuji si latté a velké hranolky, otvírám novučičký strojek a připojuju se k Internetu. Kurňa - já jej jen uspal, nevypnul, jak dlouho asi vydrží? Stahuju instalaci, instaluju, ale nejede to. Hm, třeba nechce být nainstalovaný přes jinu verzi. Tak odinstaovat a znovu nainstalovat jinam. Furt nejede. Aha,on si nedokáže zapsat soubor do Program Files... Zatracená bezpečnost. Půjde to vůbec povolit ve Windows 7 Starter edition, která na mne mluví německy? Tak zase odinstalovat a nainstalovat do osobních složek. Výborně, GSAK už jede. Už jsou dvě hodiny, tož to už na ostrově nic nestihnu - zalovím trochu ve Flensburku, když už su tady. Vybírám tedy keše Flensburské a keše ostrovní. Ještě si zazálohuju obsah navigace a už nahrávám. 5%, 10%, 15% ... vžůůům. Baterie vybitá, přístroj se vypnul. Zkoučím ho zapnou znovu. Vida! Jede! Ale průbeh je stejný - jakmile začnu nahrávat keše do navigace, vypne se. Asi je zápis do flash disku energeticky náročnější.
No teda... Takže ani ten Flensburk nebude. Nezbývá, než se vrátit na ostrov, tam je elktřina, tam je i internet.
Tentokrát jedu zase jinou cestou - když už tu jeszdím sem a tam, ať aspoň něco vidím. Dánsko je sice rovinaté, ale ne úplně placaté. Jsou tu menší kopečky a vlnky, asi jako na Moravě, samozřejmě ne na Hané, to deska jak stůl, ale ni ne tak moc jako třeba olem Čejče. Na kolo docela dobré.
Jak se blížím k ostrovu, koukám, že mám na GPS nějaké kešky. Takže přece jen bude dnaska nějaký odlov! Jako první beru ušmudlané mkro v umělém kameni na parkovišti u jakési turistické atrakce, druhá je petka na hrázi spojující Romo s pevninu.
Večer
Takže to nejhorší je vyřešeno. Po návratu do kempu nahrávám keše pro Roemoe i Sylt a co s načatým večerem? Vzal jsem tedy kolo na projížďku na pláž.
Po pláži na ostrově se dá totiž jezdit i auty. Tak proč ne i na kole? Písek je docela tvrdý - uježděný auty nebo uplácaný vlnami. Nejhorší je oblast mezi tím - tam, kde byla voda, ale už dávno ustoupila (to kvůli přílivu a odlivu) a vítr už písek dokázal vysušit. Nebo jej navál na tvrdší podklad. Tam se kolo boří, přední kolo jde do smyku, zadní hrabe. Když člověk nešlape - tj. jede setrvačností - a písek není vysušený do hloubky, většinou přejede.
Hned u nájezdu u Lakolku je lidí nejvíc. Je to blízko, že. Pro auta, cyklisty i chodce. Nejdřív jsem jel na sever a než jsem s nadál, byl jsem na hranici vojenského prostoru (letecká střelnice). Tak jsem se otočil a jel zase zpátky, projel nejhustším zalidněním a dál na jih. Minul jsem poslední rodinku civící na obzor a vida, slunce brzy zapadne. Tož rychle zastavit, do plavek a do moře. Z počátku se zdá chladné, ale brzy je fajn. Vlnky pohupují mým člověkem, slunce klesá, klesá, až se dotýká hladiny. Idyla.
Ovšem po západ slunce, to jest asi tak v devět večer, se už začíná stmívat, že. Tak raději zpátky do kempu, ať mne někdo nepřejede.
Jak tak jedu, najednou slyším řvoucí motor. Motor řve, ale auto nejede. Přijedu tedy blíž a ptám se "Problém?" V autě sedí kluk, tak pod dvacet a děvče, tak tak nějak, tvářící se "no to se dalo čekat, ale s tím nemám nic společného". A přední kola - zjevně hnaná - hluboko, hluboko, přední spojler leží na písku. Přichází další cyklista, chlapec vystupuje, děvče sedá za volant. Třemi mužskými silami auto roztláčíme. Jenže děvče po nějakých 20 metrech zastavuje, aby si přítel mohl nastoupit. Špatný nápad. Je to jako s tím kolem, dokud jede rychle a moc nezabírá, valí se po povrchu. Jak zpomalí, zaboří se, a když zabere, zahrabe se. "Ať nezastavuje! Musí jet dál!" volám. Aha, asi mi nebude rozumět. "She must go on!" a společně s klukem tlačíme auto znovu. Děvče má pořád tendenci zastavovat, ale bořící se nohy dosvědčují, že je písek stál hluboký. "Don't stop! Go on! Go!" volám a přitom tlačím a dech mi dochází. Konečně je auto na tvrdém písku a tentokrát už opravdu lze zastavit. "Thanks," říká mladík. "You're welcome," usměju se a oddychuju. A oddychuju. Už jsou dávno pryč, když mám dost dechu na další jízdu.
Za chvíli jsem v kempu, zapínám počítač, přihlašuju se k Vodafonu a zkoumám, co je s tím roamingem... Dobrou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat